Film z roku 1983 patří mezi nejúspěšnější polské komedie a filmy vůbec. I na českém csfd má 78%, což na komedii je více než dost. Možná i proto, že scénář psal český dramaturg Pavel Hajný.
Děj se odehrává ve 21. století, kdy vládu nad světem (a množením) převzaly ženy a muži jsou dávno vyhynutí. Do tohoto světa se díky vědeckému pokusu objeví dva mladí muži. A postupně zjišťují, do jakého světa se z dlouhého spánku probrali. Dostanou na výběr, buď usmrcení nebo násilné předělání na ženu.
Film má v sobě mnoho sexuálních narážek, které pro puritánské a křesťansky založené Polsko není obvyklé. Silným okamžikem je chvíle, kdy se muži při přesunu potkají skupinku malých holčiček (školku), které nikdy neviděly muže. Ty se okamžitě mužům vrhají kolem krku a podvědomě cítí nutnost mít otce. I dospělé ženy jsou z živých chlapů celé pryč a příroda se v nich nahlas ozývá. Přitom je sexuální podtón celého příběhu milý a vtipný. Žádné oplzlé sexuální vtipy jako v dnešních filmech. Zmínka je i o erotických pomůckách, které v té době byly v Polsku zcela zapovězené. Přitom nejlepší erotické pomůcky a vibrátory se od té doby příliš nezměnily. Stále se používají elektrické vibrující umělé penisy, dilda či kolíky do zadečku. Pro tehdejší socialistickou společnost to však bylo tabu, což film Sexmise hezky paroduje. Ženy měly potlačeny všechny emoce, včetně sexuálních choutek na erotické hrátky i mateřské pudy.
Kromě sexuální narážek nastavuje film zrcadlo také chování vysoce postavených komunistických funkcionářů. Ve filmu mají vedoucí ženy spoustu výhod, zamlčují ostatním skutečnosti (viz. např. že žádná radiace venku není) a užívají si co ostatní nemohou. Přesně takto fungoval i komunistický režim ve všech státech východního bloku.