V minulém článku jsme poukázali na tvorbu některých žijících polských režisérů, kteří na sebe upoutali pozornost kvalitou a rozmanitostí svých děl. Tentokrát se zaměříme na režiséry, kteří již naneštěstí nejsou mezi námi, ale díky svým natočeným filmům se zvládli stát významnou součástí dějin kinematografie.
Jerzy Kavalerowicz (1922-2007)
Díky snímkům natočeným v padesátých a šedesátých letech minulého století byl Kavalerowicz zařazován mezi představitele existencialismu v polském filmu. Zasloužil se o založení studia KADR, které produkovalo filmy více slavných polských režisérů. Několik jeho filmů získalo ocenění na zahraničních festivalech, například Faraon (1966) byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film.
Krzysztof Kieślowski (1941-1996)
Nejslavnějšími díly tohoto režiséra se stala takzvaná Trilogie barev. Tvoří ji snímky Modrá (1993), Bílá (1994) a Červená (1994), přičemž každý z filmů se zaměřuje na jinou hodnotu francouzského hesla ‘volnost, rovnost, bratrství.’ Z dalších snímků stojí za to vyzdvihnout Dvojí život Veroniky (1991). Některá Kieślowského díla spadají do proudu filmu morálního neklidu, který se často věnoval sociálním otázkám.
Andrzej Munk (1921-1961)
Andrzej Munk se věnoval tvorbě dokumentů i hraných filmů. Ačkoliv natočil jen hrstku filmů, než předčasně zemřel při autonehodě, svým osobitým rukopisem a výběrem témat se stal neodmyslitelnou součástí polského filmu poloviny dvacátého století.
Andrzej Wajda (1926-2016)
Andrzej Wajda bývá označován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů polské filmové školy (k tomuto hnutí se vrátíme v jiném článku). Ve svých filmech často čerpal z historie a nechával se inspirovat událostmi jako okupace Polska či druhá světová válka. Jako jeden z mála polských režisérů získal Oscara – za celoživotní dílo v roce 2000. Z ukázky jeho tvorby jmenujme například Katyň (2007) o nechvalně známé události z polských dějin, Člověka z mramoru (1977) reflektujícího život v dané době, koprodukci Danton (1983) s Gérardem Depardieu v hlavní roli či vysoce významný snímek Popel a démant (1958), díky němuž se stal hvězdou a idolem mládeže ‘polský James Dean’ Zbigniew Cybulski.
